Sešit se dá svázat prakticky z čehokoliv.

Začalo to už před mnoha lety, když jsem propadla básnění a sháněla sešit odpovídající duchu mé poezie.

No. Tak to vidíte. Řekněte sami, že něco takového vyžaduje naprosto specielní místo a nejen nějaký obyčejný školní sešit. Jenže to bylo přesně to jediné, co jsem tenkrát sehnala (pochopitelně jsem ho potřebovala HNED, na nějaké dlouhé shánění nebyl čas a internet jsme neměli). Takže jsem se rozhodla, že si ho upravím, aby měl punc stáří a oškubanosti už když do něj začnu psát. Sešit tehdy skončil na podlaze a byl podupán a pomuchlán. Byl vystaven ohni a vodě. Tam má fantazie asi tak končila, avšak ten houževnatý blok vypadal pořád jako nový, až na to, že byl podupaný a pomuchlaný, ohořelý a mokrý.

Nakonec, po pár letech používání a psaní zápisník splnil mé představy, vlastně je i překonal. Ale musela jsem si zkrátka počkat. Přidáváním různorodých stránek, lepením, sešíváním a vkládáním vznikla pestrá mozaika, roztodivná koláž, labyrint zákoutí a úkrytů, svébytné dílko samo o sobě. Podívejte. 

Po řadě let jsem začala pracovat jako archivář a pod rukama mi začaly růst hromady papírového odpadu, který mi bylo líto vyhodit. Nedalo mi to, musela jsem přemýšlet, co s ním. Zároveň se blížil první ročník ukulelefestivalu a já potřebovala vymyslet zboží do stánku s motivem ukulele. To se tak občas sejde několik náhod (pokud věříte na náhody J ) a vznikne z toho něco úplně nového. Tentokrát vznikla značka sešitů Černá Krysa. První sešity jsem si nechala vázat v copycentru, kde jsem měla spřízněnou duši. Vlastně jsem vytvořila jen titulní stranu a zkompletovala vnitřek z barevných papírů, které měli v centru zrovna v nabídce, řezání a vazba bylo na Vítkovi. Taky jsem tenkrát byla ještě o dost umírněnější a vázala skutečně jen z běžných barevných kancelářských papírů, recyklovaná byla jen titulní strana s obrázkem. Měly docela úspěch, tedy na moje měřítka. Ale popravdě, když mě něco takhle baví, pokračuju, i když to úspěch nemá.

Pak jsem tu a tam začala vkládat mezi papíry pár stránek jinačích, co jsem kde vyhrabošila a dalo se na to psát. Můj muž to tenkrát okomentoval slovy: Čím víc to vypadá jako z popelnice, tím líp...Lichotka to zrovna nebyla, mým sešitům dvakrát nefandí. Je perfekcionista a potřebuje mít všechny stránky stejné a čistě bílé. Pro takové typy ovšem mé zápisníky nejsou. Oslovují dobrodružnější povahy!

Každý obrázek na přední straně byl tenkrát originál a já na nich trávila dlouhé hodiny. Nedej bože, když někdo chtěl už prodaný motiv a já ho měla dělat znova. To mě nebaví! Nejspíš to a taky vědomí, že ti lidi mají pravdu, když tvrdí, že jsem se zbláznila, prodávat originály takhle zalevno, vedlo ke zkoumání dalších možností a následnému vzniku sešitů s tištěnou přední stranou. Originály dělám stále, ale je jich menšina, to když mám chuť vyrobit opravdu něco extra. A cena je pak pochopitelně vyšší. Většinu produkce tvoří nyní sešity s reprodukcí autorských obrazů, nebo fotografií. Opakování prodaného motivu není problém. Na druhou stranu, náklad je stále tak malý, že originalitu neztrácí. 

Jelikož při ježdění po trzích sešity dost trpěly a docházelo často k poškození, přední strana je nyní zalaminovaná, tudíž velmi odolná. Výjimečně je z plastového papíru, ale tento materiál mi není příliš blízký a používám ho málokdy. Zadní strana je z lepenky nebo kartonu, tudíž pevná. Občas použiji dokonce vlnitou lepenku, což sešitu dává obzvlášť originální výraz. Například u Králíčka.

A jsme u toho. Vlnitá lepenka. Jen si nemyslete, že přinesete do copycentra změť odstřižků zabalenou do vlnité lepenky a oni Vám tam z toho spíchnou sešit. Něco takového bylo možné až ve chvíli, kdy Vítek v copycentru skončil a mě nezbylo, než si pořídit vlastní řezačku a vázací stroj domů. Není to zanedbatelná investice, zvlášť pokud se vazbou neživíte, ale jen přiživujete. Jenomže já se výroby sešitů nechtěla vzdát. Takže jsem ho koupila a začla řádit! Jistě, mám omezení. Je jím sto listů a velikost A4. Ale konečně můžu vázat cokoli s čímkoli v jakémkoli formátu (do A4). Sešity tím dostaly nový rozměr. Specializuju se na komponování materiálů a barev do zvláštních zákoutí a scenérií. Tak tomu říkám. Mé sešity jsou jako budova s mnoha rozličnými místnostmi. Jako město mnoha čtvrtí a ulic. Jako krajina. Listujete a ocitáte se na různých místech. Otočíte stránku a Vaše nálada se změní. Tedy, pokud máte fantazii rozběhlou a v rozpuku. Což máte, protože jste teď tady. 

Vážu obaly od čokolád, staré kalendáře a pohlednice, fotky, staré školní sešity, obaly a prázdné stránky z knih, cokoli, co má aspoň jednu stranu volnou a dá se na to psát. Protože, na co se psát nedá, to podle mě do sešitu naopak nepatří. Pokud to není něco úplně senzačního, nebo osobního pochopitelně.

Když otevřete sešit od Černé Krysy, je to jako malá objevitelská výprava. Listujete a různé velikosti, materiály a barvy Vás inspirují k psaní. Je to úplně jiná nálada, úplně jiné prostředí, úplně jiná atmosféra sešitu, než obyčejný zápisník s bílými listy. Nic proti bílým listům, kdo je chce, má je mít. Koupí si je v papírnictví. A Vy, co se nebojíte psát jinak, co si psaní užíváte, nakupujte u Černé Krysy.