Chci, aby to tady bylo taky trochu užitečný. Aby se dala načerpat inspirace, aby se dala nalézt útěcha a povzbuzení, když člověk jaksi vlaje a neví. Někdy pomůže i jen vědomí, že někdo řeší něco podobnýho. Asi je to tím, že jsme přece jen společenský tvorové, i když je někdo samotář, a potřebujem vědět, že v tom nejsme sami. Když hledám na netu odpovědi na otázky života, smrti, vesmíru a vůbec , často nenajdu přesně to co chci. Tak když to pak vlastní cestou zjistím, tak to sem napíšu a třeba se to někomu hodí. Anebo se četbou dá taky zabít čas například na záchodě.

Ještě jednou děkuji všem zúčastněným za Vaše návrhy. Nejsem zběhlá v pořádání takovýchhle akcí, takže to bylo pro mne nové a vzrušující, čekat, jestli někdo zareaguje. Vlastně jsem půl dne měla oči na stopkách a jakmile se zeleně rozsvítila upomínka, hned jsem se musela mrknout. Sešlo se spousta milých i hezkých nápadů. Se svou obavou, že ten pravý...

Název ke mně nepřicházel. Každá kniha potřebuje název, to je jasný. Takže, jak by se mohla jmenovat ta moje? O čem je? O zvířátkách. A hlavně o obrázcích. Co mají jednotlivé obrázky společného? Co je pro ně typické? Jsou kruhové. Z toho plyne? Z toho plyne, že v názvu nejspíš budou zvířátka a kruhy, vycházejí z toho ZVĚROKRUHY. No jasně!...

Pročítala jsem básničky a přemýšlela, čím začít. U některých mě nenapadalo nic, u některých obrázek hned vyskočil, tak jsem začala těmi. Prvním zvířátkem byla včela. Černobíle, jen liner. Nejradši používám linery Pigma Micron Sakura japonské výroby. Dělají je ve všelijakých tloušťkách a já potřebuju mít hodně na výběr. Používám všechny tloušťky...

Možná to znáte. Zalíbí se Vám na obrázku koláč a vzdáte to, jakmile si přečtete seznam ingrediencí. Půl kila hladké mouky, pštrosí vejce, lžička kolibřího sádla...tak nějak jsem měla chuť to vzdát, když jsem otevřela knížku o akvarelu a přečetla si seznam pomůcek.

Jednou jsem se svěřila jednomu kamarádovi s úmyslem napsat knížku. To, že už jí mám napsanou jsem zatajila. A on mi na to řekl: To je skvělej nápad! Tak jí pěkně napiš, schovej do šuplíku a nech jí tam. Protože, kdykoli se člověk pokouší něco napsat, vyleze mu z toho jeho vlastní životopis a na ten není nikdo zvědavej. Měl...